Zprávy

Uplynulá meteorologická zima v pražském Klementinu se s průměrnou teplotou 2,8 stupně Celsia zařadila mezi 13 procent nejteplejších zim od roku 1775, kdy se tam začala soustavně měřit teplota. Odchylka od takzvaného normálu z let 1991 až 2020 činila za období od počátku prosince do konce února půl stupně. Samotný poslední zimní měsíc byl teplotně normální, v průměru byly v únoru dva stupně, informoval dnes v tiskové zprávě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj se letošní klementinská zima konkrétně umístila na 30. až 32. místě z 250 dosavadních. Dosud nejtepleji bylo v Klementinu v zimě na přelomu let 2006 a 2007, kdy tam meteorologové v zimních měsících naměřili průměrně 5,8 stupně. Naopak nejchladnější zima od roku 1775 byla v roce 1829 a měla průměrnou teplotu minus 6,1 stupně, uvedli meteorologové.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) tento týden ve čtvrtek a v pátek navštíví Albánii a Černou Horu. Bude jednat s nejvyššími představiteli, zúčastní se byznysového fóra a setká se se zástupci krajanské komunity. V avízu o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí. Lipavského doprovodí podnikatelská delegace. Při cestě do zemí, jejichž vstup do Evropské unie Česko dlouhodobě podporuje, se Lipavský setká se svým albánským protějškem Iglim Hasanim a se šéfem černohorské diplomacie Ervinem Ibrahimovičem. V Albánii se ministr zahraničí také zúčastní obranně-bezpečnostního byznysového fóra, při návštěvě Černé Hory Lipavského přijme i prezident Jakov Milatovič.

Evropská komise loni na konci října ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které balkánské země usilující o členství v EU provedly. Je ale podle unijní exekutivy potřeba v nich pokračovat. O členství v nynější sedmadvacítce se ucházejí kromě Albánie a Černé Hory ze západobalkánských států také Srbsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Kosovo.

Prezidenti České republiky Petr Pavel, Slovenska Peter Pellegrini a Rakouska Alexander van der Bellen budou ve středu na zámku ve Slavkově u Brna jednat o přeshraniční spolupráci, dopravní infrastruktuře i zahraniční politice. Novináře o tom informovala prezidentská kancelář. Jde o vůbec první prezidentský summit Slavkovského formátu (S3), kterému nyní Česko předsedá. Hlavním tématem jednání bude zhodnocení přeshraniční spolupráce a možnosti jejího prohloubení. Zaměří se na poučení z praxe při řešení krizových situací, jako jsou koronavirová pandemie, tornádo v roce 2021 nebo loňské povodně. Diskusi hlavy států povedou i o výstavbě vysokorychlostních tratí, o čemž pohovoří i jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se bude týkat posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.

Slavkovský formát byl založen podpisem deklarace v lednu 2015 na zámku Slavkov. Česko mu předsedá od loňského července do konce letošního června, poté jej převezme Slovensko. Obsahem jednání zpravidla podle Hradu bývají témata EU, zahraničněpolitické otázky, ale též energetická bezpečnost, doprava, digitální transformace či umělá inteligence.

Úřad evropského veřejného žalobce loni v Česku řešil 71 nových případů. To je o 28 víc než předloni. Vyplývá to z výroční zprávy úřadu, který se v zúčastněných členských státech zabývá trestnými činy poškozujícími finanční zájmy Evropské unie. Za loňský rok vyčíslil odhadovanou škodu na skoro 600 milionů eur, tedy zhruba 15 miliard korun. V meziročním srovnání je to o necelých 13 miliard korun víc. Nárůst počtu případů i škody zdůvodňuje centrální EPPO lepší spoluprácí s vnitrostátní orgány a zaměřením na zločinecké organizace, které podvádějí s DPH. Nejvíce oznámení, 70, loni české EPPO obdrželo právě od vnitrostátních orgánů, dalších 34 ze soukromého sektoru a šest od evropských institucí. Živé kauzy zahrnovaly dotační podvody, ale také 12 případů krácení daně z přidané hodnoty, sedm případů praní špinavých peněz či pět případů korupce. Do statistik se zatím nepromítla aktuální korupční kauza motolské nemocnice. Úřad evropského veřejného žalobce působí od června 2021, zúčastěných států je nyní 24.