První světová válka (1914-1918)

V českých městech a vesnicích vyrostly po první světové válce pomníčky se jmény těch, kteří se ze zákopů domů nikdy nevrátili. I v nezapadlejších vesnicích a osadách připomínaly a dodnes připomínají muže, kteří položili život za císaře pána či sen o nové republice. Měly být také mementem, varováním, aby hrůzy války už nikdy neopakovaly. V tom se jejich stavitelé bohužel osudově mýlili.

Kolik Čechů se přesně do dosud nevídaného konfliktu zapojilo (či spíše bylo nuceno se zapojit) není zcela jednoznačné. Národnostní složení monarchie bylo tak různorodé, že přesné statistiky neexistují. Lze však usuzovat, že do války byl odveden více než milion "českých" mužů.

Šikulové, švejkové, rebelové a vlastenci – o českých námořnících v rakousko-uherském loďstvu

Skupina českých námořníků na palubě křižníku St. GeorgSkupina českých námořníků na palubě křižníku St. Georg Historie českých vojáků sloužících jako námořníci především v rakousko-uherském loďstvu není příliš známá. Ve svých knihách Pod rakouskou vlajkou, Žraloci císaře pána a Piráti svobody se jí věnoval Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. V Historických obzorech nás jeho vyprávění zavede mezi námořníky na Jadran. Dozvíme se o tom, jak se Čechům na moři vedlo i o jejich roli ve slavné vzpouře, která vypukla na křižníku Sankt Georg v Boce Kotorské. Více...

Odyssea po česku a další příběhy českých námořníků sloužících v rakousko-uherském loďstvu

Ponorka U 27 v PulePonorka U 27 v Pule Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu se věnuje ve svých knížkách Pod rakouskou vlajkou, Žraloci císaře pána a Piráti svobody tématu, jak se vedlo Čechům, kteří sloužili v rakousko-uherském loďstvu. Jeho druhá část vyprávění nás opět zavede mezi posádky ponorek nebo do doby, kdy vznikalo Československo. Více...

Rumburská vzpoura – hrdinská, i když marná, snaha vojáků vzepřít se válce

Pohlednice s motivy rumburské vzpoury a portrétem Stanka VodičkyPohlednice s motivy rumburské vzpoury a portrétem Stanka Vodičky Pro českou společnost bylo vypuknutí I. světové války šokem. Byl to šok velice nepříjemný, protože od roku 1866, kdy proběhla prusko-rakouská válka známá především bitvou u Hradce Králové, tak Češi žili v mírovém prostředí a české země prodělávaly určitý pokrok, vývoj v průmyslu a všem ostatním. A česká společnost šla i vzdělanostně nahoru. Ta válka pro Čechy tedy nebyla nic příjemného. Zatímco Němci, Francouzi, Rakušané pochodovali s karafiáty v ulicích, jásali a čekali na rychlé vítězství svých zbraní, tak Češi byli do značné míry zaskočeni, nikomu se příliš umírat nechtělo. Více...

 

Stoleté výročí od vypuknutí I.světové války připomíná v současné době celá řada výstav. Jednou z nich je Pošta za Velké války, která je k vidění v Poštovním muzeu.

Pozdravy z fronty, zajímavé osudy a fungování pošty za doby I. světové války – to vše připomíná výstava v Poštovním muzeu

Foto: Martina SchneibergováFoto: Martina Schneibergová Nová výstava představuje vojenskou i civilní složku poštovní správy v habsburské monarchii. Návštěvníci se mohou seznámit s ukázkami dobových dopisů a různobarevných korespondenčních lístků, které se lišily svou funkcí. Mezi vystavenými předměty nechybějí ani staré poštovní známky, razítka a historické fotografie. Více...

 

Legionáři

Sotva dospělí chlapci i otcové od rodin se ocitli na frontě, bojovali, umírali… Někteří z nich se také během válečných operací dostali do zajetí - ruského, francouzského nebo italského. A právě tady začala vznikat armáda státu, který zatím existoval pouze ve snech. Do boje za jejich splnění, za samostatné Československo, se zapojili také krajané žijící v zahraničí, dobrovolně vstupovali do jednotek a bojovali za vlast, kterou už roky neviděli.

Ve Francii už v létě 1914 vznikla v rámci slavné cizinecké legie rota Nazdar, která se zapojila do bojů na západní frontě. Tvořili ji převážně krajané, například příslušníci tělovýchovné jednoty Sokol. Později se počty legionářů rozšířily i o válečné zajatce. Celkem pak měly legie ve Francii necelých 10 tisíc mužů, mezi nimi byl i světově uznávaný malíř František Kupka.

Další zemí, kde českoslovenští legionáři působili, je Itálie. Na rozdíl od západní a východní fronty, tady legie vznikly až v roce 1917. V italských legiích sloužilo na 20 tisíc mužů a několik stovek jich padlo. Byl mezi nimi i generál Josef Bartík (Více o Josefu Bartíkovi...).

Největší vojenskou silou, okolo 60 tisíc mužů, disponovaly československé legie v Rusku a jejich osudy jsou také nejznámější a nejdramatičtější. Jejich boje na transsibiřské magistrále se už staly legendou. V jejich řadách bojovali také Rudolf Medek, herec Zdeněk Štepánek nebo spisovatel František Langer (Více o Františku Langerovi...).

Legionáři - vlastizrádci, hrdinové, bratři

Foto: Archiv Vojenského historického ústavuFoto: Archiv Vojenského historického ústavu Rok 1914, začátek první světové války, první mrtví, ranění, zajatí. A právě mezi posledně jmenovanými se rodí příběh mužů, kteří nebojovali za velmoci, ale za ideály. Oni sami se mezi sebou nazývali bratry, historie je zná jako legionáře. Jejich cíl se splnil 28. října 1918, kdy vznikla samostatná Československá republika. Příběhy legionářů jsou příběhy hrdinství, obětavosti i zrady. Více...

 

Vzpomínky z rozhlasového archivu

Kdo prožil boje a hrůzy války, vzpomínal na to do konce života. Několik vzpomínek se zachovalo také v rozhlasovém archivu. Často se v nich hovoří nejen o bojích a válečných útrapách, ale také divadle nebo hudbě.

Vzpomínky Zdeňka Štěpánka o bojích v Rusku
Vzpomínky Zdeňka Štěpánka o divadle na frontě
Vzpomínky Františka Langera o vojenské hudbě

Rudolf Medek, básník československých legií

Legionářský spisovatel Rudolf Medek zemřel v pouhých 50 letech. Během první světové války se mu podařilo zběhnout na ruskou stranu a přidal se k České družině. Vedl československé legie během bojů o sibiřskou magistrálu. Ze svých zkušeností vytěžil později řadu básní, romány i divadelní hru. Dnes patří k autorům méně připomínaným. My jsme proto pozvali do studia Jana Kašpara z Památníku národního písemnictví, aby Medkovo literární dílo komentoval. Více...

 

Články věnované stoletému výročí začátku První světové války v jiných jazykových verzích naleznete na následujících odkazech:

anglicky: World War I
francouzsky: Première Guerre mondiale
německy: Erster Weltkrieg
rusky: Первая мировая война
španělsky: Primera Guerra Mundial

 

Česko si připomíná výročí vypuknutí Velké války

Foto: Archiv NTMFoto: Archiv NTM Výročí atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu a následné vypuknutí I. světové války si v těchto dnech připomínají lidé různými způsoby. Český rozhlas vytvořil několik speciálních pořadů a také multimediální projekt Před sto lety, svůj vlastní projekt v několika jazycích má i Radio Praha. A jaké další akce proběhly nebo se ještě chystají? Více...

Český rozhlas o první světové válce

Jak už je zmíněno v úvodu předchozího článku, nejen Radio Praha přináší zajímavé články ke 100. výročí vypuknutí Velké (I. světové) války. Zajímavý portál v češtině s názvem Před sto lety připravil Český rozhlas: http://www.rozhlas.cz/pred100lety/portal