O zaniklém světe českých Romů a Sintů

Zaniklý svět. Tak se jmenuje výstava, která zejména prostřednictvím historických fotografií ukazuje nepříliš dávnou historii "původních českých Romů a Sintů", jak stojí v jejím podtitulu. Ve středu v pražském Veletržním paláci zahájil výstavu prezident Václav Klaus, který nad ní převzal i záštitu.

Čeněk Růžička (vlevo) a Václav Klaus, foto: ČTKČeněk Růžička (vlevo) a Václav Klaus, foto: ČTK Snahu o návrat k historickým kořenům Romů považuje prezident za velmi důležitou a vyzdvihl potřebu shromažďovat historické materiály o romské menšině, k níž přispívá i tato výstava.

"Na téhle výstavě vidíte unikátní předválečné fotografie původních českých Romů a českých Sintů," říká Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Sinti, nebo také Sintové, jsou Romové, kteří se před staletími po příchodu do Evropy usadili v německých zemích. Prostředí modifikovalo jejich tradice a kulturu zase trochu jinak, než třeba u Romů v českých zemích. Proto se stále hlásí k jinému pojmenování, i když "postupem času se někteří přestěhovali do Čech a mají tady svoje třeba už třísetleté kořeny. Proto říkáme: český Sinti."

Poddůstojník nebo snad důstojník meziválečné československé armády, pán ve slušivém obleku, více než elegantní dáma, celá lepší středostavovská rodinka - to jsou prvorepublikové fotografie českých Romů, kteří v této podobě rozhodně nezapadají do rámce obvyklých předsudků. A kteří z fotek jakoby mlčky kladli otázku, proč se za války stali oběťmi holokaustu, nebo také proč už v prvním demokratickém Československu byl jejich status, jak říká Čeněk Růžička, "velice špatný. To bylo prakticky za Masaryka, to tady vznikl ten zákon 117 z roku 1924, který nařizoval Romům cikánské legitimace, zakazoval vstup do různých měst, museli se neustále hlásit, byli evidovaní, a tím si původní čeští Romové a Sintové procházeli odnepaměti. Většina jim dávala najevo, že to jsou lidé druhé kategorie a když se na ty fotky podíváte, tak vůbec nevidíte lidi druhé kategorie. To jsou normální vzdělaní lidé, dobře vypadající, dobře oblečení, elegantní, inteligentní, bezproblémoví lidé. Takže nechápu, proč celá tato komunita prakticky zahynula v době II. světové války z rasových důvodů. Z jakého důvodu? Ty byli normální lidé, kteří nikomu nic neprovedli!"

Ironií osudu je, že na předloňské vernisáži jiné, podobně koncipované výstavy, která používala mnohdy stejné fotky, byl terčem kritiky hned několika řečníků právě prezident Václav Klaus. Autor výroku, že válečný tábor v Letech u Písku, kde zemřelo více než tři sta Romů, nebyl koncentrační v tom slova smyslu, jak chápeme slova koncentrační tábor. A podle něhož se Evropská unie nemá plést do vnitřních českých záležitostí, jak reagoval na požadavek odstranit vepřín z místa, kde tábor kdysi stál.

"Oni ho špatně informovali, ti poradci," hájí dnes Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu prezidenta Václava Klause, který tentokrát byl sám slavnostním řečníkem a převzal záštitu nad výstavou. Tedy nad projektem, jehož cílem je, aby si většinová společnost uvědomila, že Romové a Sintové patří do českých zemí odjakživa, říká Čeněk Růžička.