Zprávy | Z archivu rubriky


Čeští vědci během Česko-ruského diskusního fóra, jehož první ročník se konal v Praze, požadovali přístup do speciálních ruských archivů. ČTK to řekl zástupce ředitele Historického ústavu Akademie věd ČR Jan Němeček, který byl jedním z účastníků diskuse. Experti z obou zemí si vyměnili pohledy na některé otázky česko-ruských dějin a hovořili také o spolupráci v oblasti vzdělání. Ačkoliv ruská strana na pražském fóru argumentovala, že 98 procent ruských archivů je odtajněných, otevřených a přístupných badatelům, problém podle českých historiků přetrvává. Zmíněných 98 procent se týká pouze sítě ruských státních archivů. "Tam ovšem nespadají speciální archivy typu zahraniční politiky, ministerstva obrany atd," řekl ČTK Němeček. "Nás zajímají hlavně speciální archivy. O archivu KGB raději nebudu mluvit, ale archiv zahraniční politiky, archiv ministerstva obrany či další specializované archivy obsahují spoustu fondů, které nejsou přístupné, jsou uzavřeny. Zajímá nás archiv prezidenta Ruské federace, který není vůbec přístupný," objasnil.

Ačkoliv pořadatelé fórum označují za nepolitické, podpořili ho prezidenti obou zemí. Vladimir Putin, jehož poselství zveřejnil Kreml, řekl, že zájem o fórum projevila vedení univerzit, uznávaní vědci a představitelé kultury. Český prezident Miloš Zeman ve svém pozdravu účastníkům uvedl, že hlavním smyslem jakéhokoliv fóra je diskuse. Zeman také část ruské delegace přijal. Kvůli negativní reakci části pracovníků českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se debaty nezúčastnil šéf této instituce Zdeněk Hazdra.

Státní zástupkyně obžalovala z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku soudní znalce Radka Matlacha a Igora Fargaše, kteří svědčili v procesu s Petrem Kramným jako znalci obhajoby. "Obžaloba souvisí s tím, že obžalovaní jako znalci s dlouholetou praxí vypracovali neobjektivní a nepravdivý znalecký posudek, který pak stvrdili svou výpovědí před soudem," řekla náměstkyně ostravského okresního státního zástupce Monika Oborilová ČTK. Policie znalce obvinila loni na jaře z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Matlach obvinění odmítá. "To, co nám je kladeno za vinu, je nesmysl," řekl. Dodal, že policejní vyšetřování považuje za nekorektní. "To, co je uvedeno ve spise, se nezakládá na pravdě. Policie vůbec nevyslechla námi navržené svědky, kteří mohli potvrdit naši obhajobu," uvedl pro ČTK.

Kramný byl odsouzen k 28 letům vězení za vraždu své manželky a dcery na dovolené v Egyptě. Obžaloba vycházela z posudku expertů ostravského ústavu soudního lékařství, podle nichž Kramný svou ženu a dceru zabil elektrickým proudem. Znalci Matlach a Fargaš ale v posudku obhajoby jako nejpravděpodobnější příčinu úmrtí uvedli otravu z jídla, byť možnost smrti po zásahu elektrickým proudem úplně nevyloučili. Revizní posudek pak jako příčinu smrti určil jednoznačně zásah elektrickým proudem a znalec František Vorel řekl, že u některých závěrů znalců Matlacha a Fargaše to vypadá, že jde buď o základní neznalost nebo úmyslné zkreslení.

Mladí Češi se nadále drží na předních pozicích statistiky uživatelů konopných drog. Marihuanu nebo hašiš užila v posledním roce téměř pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má v Česku aspoň jednu zkušenost s konopím dokonce 37 procent lidí, tedy nejvíce z celé Evropy. Vyplývá to ze zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Česko zůstává dál hlavním zdrojem pervitinu v Evropě, i když trendem poslední doby je výroba drogy v příhraničních oblastech zemí, se kterými sousedí. Evropská drogová zpráva se zabývá situací v osmadvaceti členských zemích Evropské unie, v Turecku a Norsku a statistická data, která se v ní uvádějí pochází většinou z roku 2016.

Česko se evropské statistice vymyká také v případě halucinogenních drog. Celkově se LSD a halucinogenní houby v Evropě užívají poměrně málo a míra jejich užívání je řadu let stabilní. V roce 2016 požilo halucinogenní drogu ve většině evropských zemí méně než jedno procento mladých dospělých (15 až 34 let). V případě halucinogenních hub se vymykaly pouze tři země: Nizozemsko a Finsko s 1,9 procenta a Česko dokonce s 3,1 procenta. Nad průměrem EU je Česko (1,4 procenta) s Finskem (1,3 procenta) také v případě LSD.

Protidrogová politika a prevence v Česku i přes nižší podíl výdajů než v jiných vyspělých státech patří k nejúčinnějším v EU. Dokáže například úspěšně bránit šíření infekcí. Síť léčebných zařízení je ale v ČR nedostatečná a pomoc lidem, kteří chtějí závislost překonat, není vždy dostupná. Novinářům to řekl šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Reagoval tak na výsledky evropské výroční zprávy o drogách. Stát, kraje a obce na protidrogovou politiku podle něj dávají zhruba půl miliardy korun ročně. Česko má třeba účinný program výměny injekčních stříkaček či dostupná centra pro první kontakt, podotkl Mravčík. Za hlavní problém označil nedostatečnou dostupnost substituční léčby. Center je málo a mají také malou kapacitu. Lék buprenorfin si musí pacienti navíc platit sami. "Dostupnost substituce je tak velmi nízká," uvedl Mravčík.

Evropská komise kritizuje novelu zákona o státní službě, kterou schválila vláda v demisi a teď ji řeší Sněmovna. V dopise zaslaném v polovině dubna ministerstvu vnitra vyjádřila znepokojení nad klíčovými prvky návrhu. Informoval o tom server iRozhlas.cz, který získal příslušné dokumenty. Premiér a úřady dříve tvrdili, že komise námitky nemá. Stát tvrdí, že čerpání dotací kvůli tomu není ohrožené. Změna služebního zákona by měla podle vlády v demisi otevřít státní správu odborníkům ze soukromého sektoru a usnadnit odvolávání úředníků na základě nového systému hodnocení.

"Zůstáváme tedy nadále znepokojeni klíčovými prvky návrhu. Například posunem k poněkud nízkým požadavkům druhých kol výběrových řízení pro manažerské pozice, možností odvolat manažery na základě 'dostačujícího' výsledku hodnocení, možností odvolání státních úředníků na základě dvou služebních hodnocení v rozmezí 40 dnů a zbavení vedoucích pracovníků možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení," cituje server z dopisu, který přišel náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému z úřadu eurokomisařky pro zaměstnanost. Ministerstvo vnitra nyní podle webu posílá do Bruselu nové odůvodnění novely služebního zákona, pozastavení dotací se neobává. Novelu odmítají tuzemské odbory i sněmovní opozice. Obávají se toho, že to kabinetu umožní lehce se zbavovat nepohodlných lidí. Od svého nástupu Babišova vláda v rámci takzvané systemizace státní správy zrušila desítky míst včetně pozic náměstků. Nad tím se v dopise pozastavuje i Evropská komise. Zároveň ale komise uznává, že v Česku existují administrativní překážky, které komplikují nábor odborníků.