Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Miloš Zeman se bude bránit proti rozsudku, který pravomocně zrušil jeho rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, uvedl na dotaz ČTK právník Hradu Marek Nespala. Podle Nespaly jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity. Pražský městský soud věc prezidentovi na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem dubna vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Podle soudu může prezident rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal. Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Senát soudkyně Viery Horčicové však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

Zahraniční výbor Sněmovny přijal usnesení, v němž říká, že na území České republiky se nevyráběla a neskladovala žádná látka typu novičok. Po neveřejném jednání výboru to novinářům řekla ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO). Výbor se zabýval zprávami tajných služeb o výskytu novičoku v Česku, v nichž byl podle dřívějších výroků prezidenta Miloše Zemana rozpor. Prezident také řekl, že novičok se na území ČR vyráběl. "Mohu říci veřejnou informaci, že závěrem jednání je usnesení, kde výbor konstatuje, že na území České republiky se nikdy nevyráběla ani neskladovala látka typu novičok," řekla Šlechtová. Předseda výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) doplnil, že poslanci napříč stranami přijali vysvětlení a fakta, která jim poskytli experti. Látkou typu novičok byl v březnu v Británii otráven dvojitý agent Boris Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka.

Ministerstvo obrany po výrocích prezidenta minulý týden uvedlo, že látky typu nervového jedu novičok se v Česku syntetizují pro účely protichemické obrany, ale pouze v mikroskopickém množství. Obrana vyloučila, že by tyto látky mohly uniknout z laboratoří. Podle ministerstva zahraničí se v Česku netestovala tatáž látka, kterou byl otráven Skripal. Šlechtová zopakovala, že příprava látky novičok pro laboratorní testy není považována za výrobu ani skladování.

Olympijský vítěz z Nagana Milan Hejduk nabízí k prodeji svůj dům v Coloradu. Za 5,2 milionu dolarů (zhruba 112 milionů korun) lze pořídit sídlo bývalého hokejového útočníka v městě Parker, jehož součástí je kryté hokejové hřiště i s rolbou. Rodák z Ústí nad Labem Hejduk žije v Coloradu od roku 1998, kdy začal hrát za klub NHL Avalanche a po skončení aktivní dráhy v roce 2014 v tomto americkém státě zůstal. Slibně rozjetou kariéru mají i jeho čtrnáctiletá dvojčata Marek a David, které spolu s bývalým spoluhráčem a dalším českým reprezentantem Janem Hejdou trénuje Hejduk v celku Colorado Thunderbirds. A právě i kvůli tréninku svých synů se vítěz Stanley Cupu z roku 2001 zbavuje domu. "Asi bychom to někdy nabídli k prodeji tak jako tak, ale cesta do haly, kde v současnosti Thunderbirds trénují, není moc příjemná. Je to asi hodinu cesty, takže by bylo fajn být trochu blíž," vysvětlit Hejduk prodej luxusního sídla listu Denver Post.

Nyní dvaačtyřicetiletý Hejduk patří k legendám Avalanche, za které odehrál 14 sezon. Letos v lednu vedení klubu slavnostně vyřadilo číslo 23, jež se už v tomto týmu na jeho počest nebude smět používat. V základní části NHL Hejduk nastoupil k 1020 zápasům a s 805 body a 375 brankami je třetím nejproduktivnějším Čechem a třetím nejlepším českým kanonýrem v historii. V obou kategoriích jsou před ním jen Jaromír Jágr a Patrik Eliáš.

Počet nezaměstnaných by měl v dalších měsících podle analytiků oslovených ČTK nadále klesat. Někteří nevylučují její pokles až pod tříprocentní hranici. Zároveň s tím nadále poroste tlak na růst mezd. Za dubnovým poklesem je pak podle ekonomů především nástup sezonních prací. Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 3,2 procenta z březnových 3,5 procenta. Úřady práce registrovaly 242.798 uchazečů o místo, což bylo nejméně od srpna 1997. Klíčovým způsobem poklesu nezaměstnanosti přitom podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy přispěl rozjezd sezónního zaměstnávání. "V dubnu poprvé nastal převis volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných. Taková situace nemá v Evropě obdoby a jinde ve světě je typická snad jen pro Japonsko," upozornil hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. V následujících měsících půjde podle něj počet nezaměstnaných ještě mírně dolů, nečeká ovšem, že by nezaměstnanost klesla pod tři procenta. Na této hranici také vidí přirozený limit pro míru nezaměstnanosti. Pokles pod tři procenta v průběhu podzimních měsíců připouští analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych.

Nejnižší nezaměstnanost vykazovaly na konci dubna okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha - východ (shodně 1,2 procenta). Naopak nejhorší situace je na Karvinsku, kde míra nezaměstnanost dosáhla 7,5 procenta. Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 31 regionů.

Českým firmám v současné době chybí minimálně 300.000 zaměstnanců, tedy větší počet než ukazují oficiální statistiky. Kvůli rekordnímu počtu neobsazených pracovních míst také dochází k velkým škodám v české ekonomice. Jen státní kasa tratí letos nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech. Na trhu práce se také stále častěji objevují predátorské praktiky při přetahování zaměstnanců. Uvádí to aktuální analýza Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Komora od srpna 2016 firmám zajistila na 15.000 kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny minimálně s výučním listem, převážně řemeslníky. O Ukrajince podle komory žádá již 2000 firem měsíčně. Nedávno začala vyřizovat žádosti firem také o pracovníky z Filipín a Mongolska. Do ČR ale přichází pracovat čím dál více cizinců i ze zemí EU, nejčastěji jde o občany Španělska, Řecka a Itálie. Řada podniků se také snaží zefektivnit výrobu robotizací a digitalizací.