Archiv: Historie | 2. světová válka


Devětatřicet lidí na Hradě vyznamenal v sobotu večer prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva dostala šestice vojáků a zahraničních politiků. Za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky ho udělil vídeňskému starostovi Michaelu Häuplovi, slovinskému prezidentu Borutu Pahorovi a německému exkancléři Gerhardu Schröderovi, jehož nazval svým přítelem. Řád bílého lva vojenské skupiny prezident propůjčil trojici českých a československých vojáků. Posmrtně vyznamenal legionáře a velitele Pražského povstání armádního generála Karla Kutlvašra, který byl vězněn za komunistického režimu. In memoriam byl oceněn i další československý legionář a někdejší náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí. Řád bílého lva Zeman propůjčil také armádnímu generálovi Karlu Pezlovi, prvnímu náčelníkovi generálního štábu české armády.

Druhým nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Tomáše Garrigua Masaryka Zeman vyznamenal tři osobnosti. In memoriam řád udělil slovinskému architektu Josipu Plečnikovi, který se mimo jiné podílel na současné podobě Pražského hradu. Posmrtně řád dostal také Charles Crane, americký diplomat, který podporoval slovanskou kulturu. Sponzoroval například Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Zemřel v roce 1939, ke konci života se ale podle některých zdrojů dostal do pozice antisemity a neskrýval obdiv k politice Adolfa Hitlera. Řádem TGM byl přímo na Hradě vyznamenán Petr Beck, který přežil věznění v koncentračním táboře Osvětim a pak se zapojil do bojů proti nacistickému Německu.

Zeman udělil také čtyři medaile Za hrdinství. Posmrtně ocenil policistu Václava Haaseho, který loni v prosinci společně s kolegou zasahoval proti agresivnímu mladíkovi poblíž jihočeského městyse Olešník. Přestože mladík policisty zranil, dokázali jej zneškodnit a zavolat posily. Haase později na následky zranění zemřel v nemocnici. Medaili převzal jeho otec. Za záchranu lidského života a značného majetku byl stejnou medailí vyznamenán hasič Jan Odermatt. Zemřel letos v únoru, když podlehl zraněním, která utrpěl při rozsáhlém požáru lakovny ve Zvoli u Prahy.

Medailí Za zásluhy se Zeman rozhodl ocenit řadu známých jmen. Z kulturní oblasti vyznamenal například legendárního spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, "ikonu českého skautingu". Medaili dostali herci Juraj Kukura, Jan Skopeček a Luděk Sobota, režisér Troška nebo umělci Vondráčková, Jaromír Nohavica, Štefan Margita, Eva Urbanová, Yvetta Simonová a in memoriam Jarmila Šuláková. Podle očekávání byla vyznamenána rychlobruslařka a olympionička Martina Sáblíková a ocenění si odnesl i několikanásobný vítěz rallye Paříž-Dakar Karel Loprais. Z oblasti vědy či lékařství byli oceněni zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík, lékař a politik Boris Šťastný či zřizovatel hospicové péče Miroslav Wajsar. Oproti minulým letům Zeman ocenil jediného podnikatele - Lubomíra Stokláska, který založil a vede firmu Agrostroj. Za zásluhy o stát vyznamenal i novináře a publicistu Petra Žantovského a odbornici na etiketu a bývalou poradkyni prezidentů USA Elišku Haškovou-Coolidge.

Devětatřicet lidí na Hradě vyznamenal prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva dostala šestice vojáků a zahraničních politiků. Za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky ho udělil vídeňskému starostovi Michaelu Häuplovi, slovinskému prezidentu Borutu Pahorovi a německému exkancléři Gerhardu Schröderovi, jehož nazval svým přítelem. Řád bílého lva vojenské skupiny prezident propůjčil trojici českých a československých vojáků. Posmrtně vyznamenal legionáře a velitele Pražského povstání armádního generála Karla Kutlvašra, který byl vězněn za komunistického režimu. In memoriam byl oceněn i další československý legionář a někdejší náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí. Řád bílého lva Zeman propůjčil také armádnímu generálovi Karlu Pezlovi, prvnímu náčelníkovi generálního štábu české armády.

Druhým nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Tomáše Garrigua Masaryka Zeman vyznamenal tři osobnosti. In memoriam řád udělil slovinskému architektu Josipu Plečnikovi, který se mimo jiné podílel na současné podobě Pražského hradu. Posmrtně řád dostal také Charles Crane, americký diplomat, který podporoval slovanskou kulturu. Sponzoroval například Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Zemřel v roce 1939, ke konci života se ale podle některých zdrojů dostal do pozice antisemity a neskrýval obdiv k politice Adolfa Hitlera. Řádem TGM byl přímo na Hradě vyznamenán Petr Beck, který přežil věznění v koncentračním táboře Osvětim a pak se zapojil do bojů proti nacistickému Německu.

Zeman udělil také čtyři medaile Za hrdinství. Posmrtně ocenil policistu Václava Haaseho, který loni v prosinci společně s kolegou zasahoval proti agresivnímu mladíkovi poblíž jihočeského městyse Olešník. Přestože mladík policisty zranil, dokázali jej zneškodnit a zavolat posily. Haase později na následky zranění zemřel v nemocnici. Medaili převzal jeho otec. Za záchranu lidského života a značného majetku byl stejnou medailí vyznamenán hasič Jan Odermatt. Zemřel letos v únoru, když podlehl zraněním, která utrpěl při rozsáhlém požáru lakovny ve Zvoli u Prahy.

Medailí Za zásluhy se Zeman rozhodl ocenit řadu známých jmen. Z kulturní oblasti vyznamenal například legendárního spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, "ikonu českého skautingu". Medaili dostali herci Juraj Kukura, Jan Skopeček a Luděk Sobota, režisér Troška nebo umělci Vondráčková, Jaromír Nohavica, Štefan Margita, Eva Urbanová, Yvetta Simonová a in memoriam Jarmila Šuláková. Podle očekávání byla vyznamenána rychlobruslařka a olympionička Martina Sáblíková a ocenění si odnesl i několikanásobný vítěz rallye Paříž-Dakar Karel Loprais. Z oblasti vědy či lékařství byli oceněni zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík, lékař Boris Šťastný či zřizovatel hospicové péče Miroslav Wajsar. Oproti minulým letům Zeman ocenil jediného podnikatele - Lubomíra Stokláska, který založil a vede firmu Agrostroj. Za zásluhy o stát vyznamenal i novináře a publicistu Petra Žantovského a odbornici na etiketu a bývalou poradkyni prezidentů USA Elišku Haškovou-Coolidge.

Válečný hrdina plukovník František Truhlář bude mít v místě svého tragického skonu v Lomnici nad Popelkou pamětní desku. Odhalena bude příští týden v sobotu při vzpomínkové akci 100. výročí Truhlářova narození. "Příběh Františka Truhláře je neuvěřitelným příkladem pevného charakteru, morální síly a odhodlání překonat nepřízeň osudu," uvedl místostarosta Lomnice Zdeněk Rajm. O životních osudech československého letce, střelce a stíhače britské RAF byl v roce 2008 natočen dokumentární snímek Nepřítel osudu.

Při návratu z jeho třetího náletu v říjnu 1940 letadlo pohltily plameny a celá posádka kromě něj uhořela. Utrpěl těžké popáleniny a přišel o tvář. Prodělal mnoho plastických operací a po několikaletém léčení se do kabiny letounu vrátil, tentokrát jako vycvičený stíhač. "Podruhé do jeho života vstoupila nepřízeň osudu při návratu z operačního letu nad Normandií. Tehdy došlo za špatného počasí při přistávacím manévru ke kolizi jeho stíhačky s překážkou," uvedl Rajm. Letadlo se vzňalo a již vyléčené části obličeje a těla mu podruhé znetvořily plameny. Ani podruhé to František Truhlář nevzdal a po řadě plastických operací se uzdravil a opět se vrátil k létání. Rok po válce se vrátil do Československa a podílel se na výcviku nových pilotů pro obnovené československé letectvo. Tragický se devětadvacetiletému Truhlářovi stal let 3. prosince 1946 z Prahy do Brna. Jako obvykle při něm zaletěl nad rodné město, aby pozdravil jeho obyvatele. Podle vyprávění svědků prováděl leteckou akrobacii. Nízko letící letoun zavadil o střechu domu u sokolovny a havaroval. Truhlář v jeho troskách zahynul.