12. prosince 2012 proběhl v zaplněném sále Národního divadla v Praze slavnostní večer v režii Matěje Formana, během kterého obdrželo Cenu Paměti národa osm osobností, které "ve svém životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova". Jednalo se o bývalé politické vězně komunistického režimu i ženy, které přežily holokaust. Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová prošly Terezínem; Nováková a Maierová byly navíc vězněny také v Osvětimi. Bývalá politická vězeňkyně Helena Šidáková získala cenu za to, že ani přes nelidské mučení neprozradila svého manžela, s nímž a s několikaměsíčním synem chtěla utéct za svobodou. Odsoudili ji na 12 let vězení. Po šesti letech se dostala ven díky amnestii pro matky s dětmi. Cenu obdržel také válečný veterán a bývalý politický vězeň, volyňský Čech Josef Holec. Protinacistický a protikomunistický odbojář Leopold Färber byl pro své přesvědčení odsouzen na osm let komunistického žaláře. Někdejší politický vězeň František Zahrádka byl agentem chodcem, jako skaut převedl po únoru 1948 přes státní hranice jedenáct lidí. Oceněn byl také disident a bývalý politický vězeň František Stárek, který byl známou osobností českého undergroundu 70 a 80. let.
Ceny již třetím rokem uděluje sdružení Post Bellum, které z dokumentaristického cyklu Příběhů 20. století vybírá ty osobnosti, jejichž osud by neměl upadnout v zapomnění a jejichž postoje si zaslouží ocenění.
Český rozhlas 7 – Radio Praha v uplynulém období odvysílalo portréty všech nominovaných osobností. Jsou to:
Leopold Färber
Josef Holec
Ilsa Maierová
Markéta Nováková
Eva Roubíčková
František Stárek
Helena Šidáková
František Zahrádka
Své vzkazy jim můžete poslat prostřednictvím internetových stránek www.cenypametinaroda.cz.
Rodina Josefa Holce našla nové místo pro život na Volyni, tedy na území dnešní Ukrajiny. Zde se také v roce 1918 Josef narodil. Když vychodil obecnou školu, začal pracovat v hospodářství svých rodičů. Jenže přišla válka a ta mu změnila život. Pokračování
Osudovou lásku našla v Československém rozhlase, kde pracovala. Tehdy ještě netušila, že pro svého muže bude trpět. Že díky lásce a věrnosti vydrží nelidské mučení Stb, věznění i odloučení od syna. Poslechněte si příběh Heleny Šidákové, která je nominována na cenu Paměť národa. A pokud máte chuť, hlasujte. Pokračování
Bylo jí dvacet let, když se ocitla v Terezíně. Jako mnoho mladých dívek, se i ona svěřovala se svými pocity deníčku. Když ho po letech našli její děti, žasly. Život jejich maminky - to byl bez nadsázky námět na román. Pojďte se spolu s námi ponořit do příběhu Evy Roubíčkové, která patří mezi nominované na cenu Paměť národa. Pokračování
"Pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky odporovat zlu", říká František Zahrádka. Za svoje životní postoje dostal 20 let těžkého žaláře. Prošel mnoha věznicemi a tábory, v jednom z nich ho zastihla i smrt maminky. (Na pohřeb ho pochopitelně nepustili.) Nikdy to nevzdal. Po roce 1989 se podílel na založení Muzea třetího odboje v Příbrami. Poslouchejte další z příběhů nominovaných na cenu Paměť národa. Pokračování
Přežily a dnes vzpomínají. Řeč je o Ilse Maierové a Markétě Novákové. Jsou sestřenice a jako židovské dívky se za války dostaly do Terezína. Osud je ale obě, i s jejich manželi, přivedl do Osvětimi. To ostatně dokumentuje i dobová fotka, na které se po letech poznaly. I jejich příběh je nominován na cenu Paměť národa. Pokračování
Dlouhé vlasy, koncerty zakázané hudby i vydávání samizdatu. Co víc mohlo komunistický režim dráždit? František Stárek, přezdívaný Čuňas, spojoval ve své osobě všechno dohromady. A nejen to, navíc podepsal Chartu 77. Revoluční dny 1989 ho zastihly ve vězení. Také jeho příběh, je nominován na cenu Paměť národa. Pokračování
"My jsme měli zájem, aby vy jste žili v lepších časech. A to by mělo být i vaše poslání. Vy budete mít také děti a také budete chtít, aby žili v lepších časech", to říká Leopold Färber. V komunistickém lágru strávil 8 let. Teď je také jeho příběh nominován na cenu Paměť národa. Pokračování